Historie a architektura zámku a kostela v Horkách nad Jizerou

Zámek v Horkách nad Jizerou tvoří spolu s kostelem svatého Mikuláše velmi působivý soubor staveb, umocněný dominantní polohou na výrazné ostrožně nad údolím řeky Jizery. Zdaleka viditelná stavba zámku se pyšní bohatými dějinami a může sloužit jako průvodce historickými slohy od gotiky po baroko. Součástí panství byly dříve vedle zámku a kostela také špitál, fara, pivovar a panský statek.

Zámek

Zámek v Horkách nad Jizerou stojí na místě dávného opevněného osídlení ve výhodné poloze nad údolím řeky Jizery. Původní vesnice se nacházela na místě dnešních Brodců a účelem tvrze v místě zvaném „Horky“ byla pravděpodobně ochrana brodu a přes něj vedoucí obchodní stezky. Vlastní osada Horky ležící v podhradí byla založena v průběhu 15. století.

O založení tvrze nemáme žádné zprávy, prvním písemně doloženým majitelem byl roku 1346 Franěk z Brodce. K dalším majitelům patřili Škopkové z Dubé či Jan z Obříství. O původní podobě tvrze nemáme zprávy, avšak součástí dnešního zámku je zachovalé gotické zdivo v severním křídle, zhruba v místech současné školní kuchyně.

Nejstarší a historicky nejhodnotnější částí stavby je pozdně gotická věž, vystavěná na konci 15. století kameníkem Staňkem z Menšího města Pražského pro tehdejšího majitele zámku Vácslava Klusáka z Kostelce. Jméno stavitele se dochovalo díky desítky let se táhnoucímu soudnímu sporu majitele se stavitelem, jemuž odmítl zaplatit za provedené stavební práce. Věž je svým provedením podobná zámecké věži v nedalekých Košátkách a také dnes již zbořené tvrzi v Hrušově.

Počátkem 16. století, za vlády rodu Vančurů z Řehnic, byla tvrz rozšířena a přestavěna na renesanční zámek. Renesanční stavba zámku se zhruba kryje se severní křídlem, tedy s budovou dnešního internátu a jídelny. Roku 1561 se panství Horky stává majetkem rodu Kaplířů ze Sulevic. Kaplířům bylo ovšem panství po bitvě na Bílé hoře pro účast na protihabsburském povstání odňato a novými majiteli se až do roku 1738 stává ze saské Lužice pocházející rod Hartmanů z Klarštejna.

Za Hartmanů z Klarštejna došlo k poslední zásadní přestavbě zámku. Je vybudováno nové, východní křídlo v barokním slohu a ostatní budovy včetně věže prošly rovněž barokní úpravou. Objekt tak získává dnešní podobu dvoukřídlového barokního zámku, uzavírajícího nádvoří, které je ze zbývajících stran ohraničeno zdí a ozdobnou branou.

V pozdějších letech se majitelé panství často střídali. Bohužel se do dnešních dnů nedochovalo hodnotné vnitřní vybavení zámku, včetně rozsáhlé galerie 107 obrazů z období od poloviny 18. do poloviny 19. století, s řadou portrétů hraběcích rodin Clam-Gallasů a Nostitz-Rienecků. Rovněž se nedochoval hodnotný empírový nábytek, který byl součástí interiérů.

Roku 1830 byl v okolí zámku založen rozsáhlý park, který se rozkládal na terasách pod zámkem a v blízkosti Jizery na údolních nivách, v místech dnešního sportovního areálu. Z hodnotného parku se dodnes zachovalo jen několik soliterních okrasných stromů v místě parkurového cvičiště pro koně. Posledním majitelem zámku se po bankrotu šlechtického rodu Nostitz-Rienecků stává roku 1933 ředitel pražské exportní společnosti Josef Hégr. Po vyvlastění zámku roku 1948 bylo v jeho prostorách zřízeno zemědělské učiliště a potřebám školství budova slouží do dnešních dnů.

Špitál

Budova dnešního gastrocentra, kde probíhá praktická výuka kuchařů a číšníků, byla původně chudobincem, založeným roku 1738 Františkem Mikulášem Hartmannem z Klarštejna. Špitál byl zřízen pro 18 přestárlých a chudých obyvatel horeckého panství a obsahoval dvě místnosti – pro ženy a pro muže. Každý chovanec dostával 10 krejcarů na den a k tomu mléko a dříví na otop zdarma. V dřevěné věžičce na špitále byl umístěn zvon umíráček.

Kostel svatého Mikuláše

Celkové panorama Horek nad Jizerou je neodmyslitelně spjato s výstavnou dominantou kostela svatého Mikuláše, který nechal vystavět v letech 1723-1738 František Mikuláš Hartmann z Klarštejna.

Nejstarší zmínky o kostele v Horkách pocházejí z roku 1357, jednalo se o kostel dřevěný, stojící v místech dnešní stavby, ovšem s kněžištěm směrovaným k východu. Autorem současného kostela je Mikuláš Rossi, mladoboleslavský stavitel italského původu. Kromě architekta se nám ve smlouvách zachovala i jména ostatních umělců a řemeslníků, z nichž se vyjímá autor tří oltářních obrazů, pražský malíř Jan Kajetán Mons, a ovšem zejména jméno slavného sochaře Matyáše Bernarda Brauna, autora oltářů, kazatelny a několika soch. Braunova účast na výzdobě kostela je dobře zdokumentována – za zhotovení tří oltářů dostal 1 cent másla, 2 sudy piva a 1105 zlatých. V prvé řadě účast Braunova činí z horeckého kostela památku prvořadé úrovně.

Kostel je typickou barokní stavbou obdélníkového půdorysu s průčelím členěným pilastry, s dvoupatrovou cibulovitou věží ve štítu. Na bočních stranách prolamovaného štítu jsou pískovcové pyramidky. V průčelních nikách jsou umístěny sochy sv. Vavřince, sv. Šebastiána a sv. Mikuláše.

Hlavní oltář byl zdoben sousoším Svaté Trojice a sochami sv. Víta a sv. Václava z dílny M. Brauna a oltářním obrazem sv. Mikuláše od J. K. Monse. Boční oltáře byly rovněž bohatě zdobeny sochami světců a puttů - andílků. Kazatelna se sochami Čtyř evangelistů je vyzdobena reliéfem Křtu Páně. Socha svatého Jana Nepomuckého na zpovědnici nese rovněž znaky braunovské školy. Součástí chrámového inventáře je i cínová křtitelnice z roku 1575 s reliéfním výjevem Kristova křtu. Na kruchtě se nachází varhany, zhotovené Jiřím Dvorským z Prahy.          

Okolo kostela se prostírá bývalý hřbitov s kostnicí, postavenou současně s kostelem. Kostnice je dvoupatrová a pohřbívalo se v ní do roku 1874. Ke kostelu vede ze vsi dlouhé schodiště, které bývalo ukončeno dřevěnou brankou s dodnes zachovanými, ale silně poškozenými sochami Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Schodiště bylo lemováno dnes ještě částečně zachovanými pískovcovými balustrádami.

Kaple Narození Páně

Pozdně barokní kaple byla zřízena roku 1762 místním farářem Františkem Rüppelem, údajně proto, že nechtěl chodit každý den do schodů od fary ke kostelu. Fara se nacházela v místech dnešního domu s pečovatelskou službou po zámeckým vrchem. Kaple je rotundovitá stavba s centrálním půdorysem a přistavěnou předsíní. V interiéru najdeme oltářní obraz Narození Páně z 1. poloviny 19. století, jehož autorem je J.F.Leubner.  Vršek věžičky je ozdoben korunou.